Slogan

Jágr, Kvitová a Real Madrid: Sportovní svět podle Černoška

http://prostejovsky.denik.cz, 7. 3. 2012 - 12:38

Prostějov – Kdyby někdo udělal statistiku sportovních tiskových konferencí v přepočtu na obyvatele, zřejmě by vládl celé republice Prostějov. Padesátitisícové město na Hané se stalo důležitým centrem sportovního dění, které do zásadní míry ovlivňuje a popohání Miroslav Černošek. I když pro některé aktivity svých marketingových agentur využívá Prahu, Brno nebo Ostravu, Prostějovu zůstává až patriotisticky věrný. „Myslím si, že je správné vracet něco regionu, ze kterého jsem vzešel.“

Výčet jeho největších úspěchů je obdivuhodný. Pro světový tenis objevil Petru Kvitovou nebo Tomáše Berdycha, do Prahy už dvakrát přivezl zápas kanadsko-americké NHL či největší tenisové hvězdy nedávné minulosti, ze zkrachovalého mítinku Zlatá tretra udělal zase největší českou atletickou chloubu.

„Byl to projekt, který umíral. Jeden rok už dokonce nebyla. My ale věděli, že atletika ve špičkové podobě mítinku je krásná událost. Dnes mohou Zlatou tretru vidět televizní diváci přibližně ve 150 zemích světa,“ poznamenává Černošek na adresu ostravských závodů, které letos už pošesté poctí svou aktivní účastí největší atletická hvězda současnosti Usain Bolt.

Jak se zrodilo impérium

Na stavění něčeho z ničeho má zvláštní talent. Ukázal to hned při zrodu svého impéria, tedy v prostředí devadesátých let a prostějovských tenisových kurtů. Z bezejmenného a ničím zajímavého klubu udělal prakticky neporazitelného hegemona produkujícího řadu hráčů a hráček do první světové stovky. V loňském, pro prostějovský tenis navíc „jubilejním“ 111. roce, vyhrál Prostějov republikové tituly ve všech věkových kategoriích, šestiletými prcky počínaje a Berdychem s Kvitovou v extralize konče. To samozřejmě Černoška hřeje u srdce a dme pýchou, i když podle svých slov už na výsledky nedá tolik, co v dobách svých začátků.

Byly i chvíle, kdy se mi hroutil svět

 „Byly roky, kdy jsem příliš podléhal tlaku konjunktury sportu a výsledků. Sinusoida u každého sportu je přitom taková, že jsou slabší ročníky a lepší ročníky. A když to řeknu přehnaně, tak byly okamžiky, kdy se mi hroutil svět, protože jsme nezískali tituly, které jsem chtěl,“ přiznává v exkluzivním rozhovoru pro Prostějovský deník.

S Jágrem na večeři

Kvůli tomu se dokonce rozhodl udělat některé kroky.

„Tím prvním byl podpis smlouvy s JágrTeamem, což bylo v roce 1997. Pak přišlo Nagano a my měli s výjimkou Haška všechny hvězdy, které v Japonsku zářily. Takže to vyšlo dokonale. Především v osobě Jardy Jágra se nám otevřel svět jiných výšin a jiných firem,“ vypráví uvolněně ve své kanceláři vedle kurtů Černošek, kterého s nejlepším českým hokejistou od té doby pojí velké přátelství.

„Letím za ním 17. března a půjdu na jeho zápas s Pittsburghem, což bude určitě hodně specifické. Pak spolu půjdeme na večeři a probereme, co nás spolu čeká v létě,“ říká mimoděk majitel agentur Česká sportovní a TK PLUS, jedněch z nejmocnějších hráčů na poli českého sportu. Ten v poslední době prochází zásadní změnami.

 

MIROSLAV ČERNOŠEK A ČESKÝ SPORT

Dotýkají se vás nějakým způsobem aktuální události týkající se ČSTV (Českého svazu tělesné výchovy) a nové koncepce financování sportu?

Jak TK PLUS, tak Česká sportovní jsou spíše projektové organizace, takže jsme nikdy nebyli navázáni na ČSTV, ani na Sazku. Za těch dvacet let, co ve sportu pracuji, jsem od ČSTV ani od Sazky nedostal ani korunu. Svým způsobem se tyto věci dějí mimo nás. I když to, že se dnes rozhoduje, jakým způsobem se bude financovat talentovaná mládež, mě pochopitelně zajímá, protože to už jsou věci, které se nás dotýkají.

 

Novým předsedou ČSTV byl zvolen Miroslav Jansta, šéf basketbalové federace a majitel Nymburku. Obměnilo se prakticky celé vedení. Co říkáte těmto změnám?

Personálně je vnímám pozitivně. Například pana doktora Janstu, kterého znám mnoho let a jsme osobní přátelé. Beru jej jako člověka, který má rozhled, má vzdělání a má schopnosti spíš spojovat lidi a řešit problémy než je rozdělovat a problémy neřešit. A stejně tak Jiří Kejval, který má ambici stát se šéfem ČOV (Českého olympijského výboru), má moji podporu a uznání.

 

Jakým směrem se teď bude situace ubírat?

Asi bude muset vzniknout nová střešní organizace. Zatím vše nasvědčuje tomu, že to bude Český olympijský výbor. A jako hlavní marketingový partner Českého olympijského výboru jsem už samozřejmě ve střehu a zvažuji, kde bychom se měli objevit a ve kterých oblastech bychom měli být aktivní.

 

V čem je podle vás největší potíž českého sportu?

Bez závislosti na O2 Areně, Sazce a loterijním zákonu má český sport jednu z nejnižších podpor státu v Evropě. Je to dané tím, že se sport v minulém režimu vyvíjel poměrně pozitivním způsobem, protože režim si uvědomoval, že je jednou z mála příležitostí, jak se prezentovat vně. Po revoluci přišla éra, že se zavrhlo vše, i to, co fungovalo. A teď se znovu vracíme k některým dřívějším modelům, jako jsou tréninková střediska mládeže nebo střediska vrcholového sportu.

 

Nejsou nynější problémy z velké části způsobené tím, že po revoluci zůstali ve svých funkcích lidé, kteří se nebyli schopni na tržní prostředí ve sportu přeorientovat?

Ta otázka je naprosto správně položená. Dokladem toho je úspěch můj i mých firem. V době, kdy přišla revoluce, hráli jsme v tenisu krajský přebor a nebyli jsme předmětem žádné podpory. Ani města, ani státu, ani kraje, v podstatě nikoho. A nedaleký Přerov dostával ročně miliony. Jenomže ty se pak zastavily a najednou jsme stáli všichni na stejné startovní čáře. Protože jsem měl k obchodu vztah a věděl jsem, že když neseženu peníze, nepohnu ničím, tak jsme velmi rychle Přerov, ale i Ostravu nebo Prahu předběhli. Najednou to bylo o byznysu, o vztazích, o inovaci myšlení. To však někteří zaspali.

 

MIROSLAV ČERNOŠEK A FOTBAL

Nedávno vaše marketingová agentura ohlásila vstup do dospělého fotbalu. Tomuto prostředí jste se přitom dlouho vyhýbal. Je fotbalový management tolik jiný než například ten tenisový?

Řekl bych, že management odlišný vůbec není. Ale velice citlivě si dovolím říct, že je jiné prostředí, ve kterém se dělá. Tenis je sport, který je přeci jen noblesní. A i když jsou nějaké pokusy prokazovat, že se tam děje něco nekalého, tak já pořád říkám, že tenis jsou gladiátorské hry, ve kterých se každý hráč a každá hráčka rozhodují jen za sebe, jak dopadnou.

 

V kolektivních sportech je to však jiné. I když basketbal nebo volejbal se taky asi s fotbalem nedají srovnávat.

Basketbal mi vždycky připadal jako takový univerzitní sport. Pořád je v něm takové prostředí, kde manipulace rozhodčích a podobně není v podstatě možná. Volejbal jsme zase chtěli přivést do Prostějova, protože je to fenomén a žádný dívčí sport tu na vysoké úrovni nebyl. V tom směru já tyto sporty, ještě včetně atletiky, odlišuji od fotbalu a hokeje, kde je příliš mnoho vlivů mimo vlastní sportovní výkon.

 

Proto jste se zdráhal do něj angažovat?

Jednoznačně to byly hlavní důvody. Zároveň ale musím říct, že dneska v osobě Mirka Pelty je tam člověk, který ví něco o životě a který něco dokázal. V době kdy vedl Spartu, tak dosahovala nejlepších výsledků. Má můj velký obdiv a respekt.

 

Když jsem vás viděl na fotbalové tiskové konferenci, přišlo mi, že máte v oku takovou jiskru, jako by vás to začalo bavit.

Je to určitá výzva, i když jsem k ní byl svým způsobem dotlačen. Už před časem jsem si tady v Prostějově vytipoval fotbalový ročník 2000, ve kterém je spousta šikovných dětí. S těmito mladými fotbalisty podepsal několik marketingových smluv. Dávám jim peníze a chci, aby v okamžiku, kdyby se jejich kariéra vydařila a putovala vysoko, aby byli něco schopní vrátit. Použil jsem klasický model z tenisu, ve fotbale je trochu nestandardní.

 

Jak jste zatím se svými talentovanými fotbalisty spokojený?

Trenéři Langr s Grossem odvádí dobrou práci. Tým je teď na druhém místě moravské divize. Jenže abychom zabezpečili jejich další růst, museli jsme zajistit fotbalové třídy. Jenže na to je potřeba, aby mužský A tým hrál minimálně divizi. Takže to je celý příběh, proč jsem do fotbalu vstoupil. Snažím se ochránit své investice.

 

Přestože je vaší největší láskou tenis, je o vás známo, že se ve fotbale dobře orientujete.

Fotbal je světový fenomén. Rád se dívám na anglickou, španělskou nebo německou ligu. Jsem velkým fanouškem Realu Madrid. Loni v listopadu jsem byl osobně na El Clásicu, bohužel mi zrovna s Barcou doma prohráli. Je to všelidová zábava. Nedá se říct, že by byl špatný. Ale měl jsem pocit, že zrovna v Česku to ve své době nedělali takový lidé, kteří by měli můj respekt. Sami se můžete zamyslet nad tím, proč kromě reprezentace nejsou v českém fotbalu velké firmy. Já mám na svých olympijských projektech nebo Davis Cupu dobrou sedmičku z elitní top desítky a ani jedna z nich se ve fotbalu neangažuje.

 

Váš vstup do fotbalu a posily 1. FK Prostějov vzbudily velký rozruch. Co vám říkali ostřílení fotbaloví manažeři?

Řekl bych, že jsem vzbudil určitou pozornost. Jsme agentura, která má respekt. Množství dotazů je ale směřováno k tomu, jestli chceme dojít až do první ligy. Někteří by to přivítali, někteří se toho bojí, protože by vznikl konkurent, který by mohl být finančně velmi silný. A já je zklidňuji, že mojí ambicí není hrát nejvyšší fotbalové soutěže. Každopádně jsme ty vody trochu provětrali.

 

Už na tiskové konferenci jste naznačil, že do prostějovského fotbalu vstoupí jedna z největších regionálních firem. Už můžete prozradit, která to bude?

Je to firma, která je vlastněná Třineckými železárnami, takže je to ještě otázka finální dohody s akcionáři. Osoba, která to kompetenčně měla na starosti, byla dlouhodobě mimo republiku, ale věřím, že se nám brzy podaří to dotáhnout.

 

MIROSLAV ČERNOŠEK A PROSTĚJOV

V aktuální době je asi těžké hledat velké firmy, které by investovaly do sportu, obzvlášť v regionu. Vám se to ale daří. Čím to, že vám to jde a ostatním ne?

Je to o tom, že musíte mít dobré projekty, dobré kamarády a díky tomu si vybudovat dobré vztahy. Český svět sportovní reklamy není o tom, že někomu za plachtu na plotě zaplatíte milion korun. Musí tam být nějaká přidaná hodnota. Na akce musíte umět přivést osoby, se kterými se firmy, jež vám dávají peníze, chtějí potkávat. Klasickým naším modelem je Zlatá tretra nebo Davis Cup. V těch rozhodujících lóžích spolu musí sedět lidé, kteří se chtěli vidět a kteří spolu mají naplánované schůzky. V průběhu závodů nebo zápasů si často vyřeší problémy, které by jinak řešili v podstatně delším časovém období.

 

Nedávno podepsal volejbalový klub velkou smlouvu se společností AGEL. Její hodnota je v několika desítkách milionů korun. Bylo to hodně náročné?

Myslím si, že takových příběhů v českém sportu moc není. Rozhodně ne u volejbalu nebo basketbalu. Pro náš volejbalový oddíl to znamená úžasnou stabilitu a pro Mirka Čadu vytvoření podmínek k dlouhodobé koncepci. I na volejbal chceme trochu aplikovat zkušenosti z tenisu a vzít talenty z celé republiky, holky, které mají potenciál být hvězdami Champions League.

 

Zato prostějovský basketbal si prošel poněkud turbulentními měsíci. Jaká je situace v klubu?

K basketbalu bych se nechtěl rozsáhleji vyjadřovat, protože ho má v kompetenci můj partner Milan Matzenauer, který si ho sám řídí. Ale mám pocit, že teď nejsme v nejlepší kondici.

 

Jakým způsobem vůbec zasahujete do činnosti prostějovských klu­bů?

Zasahuji do nich takovým způsobem, že většinu peněz, které do TK PLUS přijdou, zajišťuji osobně. Ale nemám patent na rozum a všechny sporty. Takže jsme dohodnutí, že volejbal řídí správní rada v čele s Petrem Chytilem a basketbal správní rada v čele s Milanem Matzenauerem. Já řídím správní radu tenisu a odpovídám za všechny projekty typu Zlaté tretry, Sportovec Olomouckého kraje nebo Světový pohár v parašutismu. Projekty, které dělá TK PLUS jako mateřská společnost, jsou pod mojí kuratelou.

 

Na vrcholové úrovni působí jak basketbal, tak volejbal v Prostějově poměrně krátce, ale už si stačily vytvořit velkou mládežnickou základnu. Aplikovali jste i na tyto sporty zkušenosti z tenisu?

Zkoušíme to aplikovat na všechna odvětví, i když u těch týmových je to složitější. Ale dobrým příkladem je třeba volejbal, který tady v mládeži prakticky nefungoval, a teď máme v žákovských a dorosteneckých kategoriích čtyři týmy, které atakují českou špičku. Pohybujeme se tam, kde by to nikdo před pěti lety nečekal. Také je nutné říct, že podpora města, kraje i státu je vždycky limitována tím, jestli ty peníze jdou také na mládež. Tyto instituce nemají zájem podporovat zahraniční hvězdy a to je správné.

 

Vaše projekty se těší velké podpoře jak kraje, tak města. Jste spokojený s tím, jak vám vychází vstříc prostějovská radnice?

Musím velmi rád konstatovat, že město Prostějov koncepčním a promyšleným způsobem podporuje rozhodující sporty, které v tomto městě jsou. Zaplaťpánbůh za to, že místní zastupitelstvo je spolek osvícených lidí a věřím, že my to městu v péči o mládež a v jeho propagaci vracíme. Chci věřit tomu, že to tak bude i nadále.

 

Nemělo by být?

Bohužel se objevil jakýsi pan Matyášek, který se k nám velice svérázným a novátorským způsobem staví velice negativně. Ale pokud zrovna on neovládne filozofii města, tak jsme schopni pro Prostějov udělat mnoho dobrého.